Detailní popis projektu

Krkonoše představují oblast, která na velké části svého území vykazuje znaky diskontinuity vývoje, resp. přerušení kontaktu společnosti s vlastní historií. Po druhé světové válce došlo na většině území Krkonoš k zásadní výměně obyvatelstva, když bylo nuceně vysídleno německé etnikum, jež tvořilo až do roku 1945 na dvou třetinách území Krkonoš většinu obyvatelstva. Jeho odchodem nezmizela z regionu pouze paměť, ale ve velké míře i fyzické dokumenty. Historická a kulturní identita Krkonoš je v rámci ČR jedinečná, formovaná vysokohorským přírodním prostředím a několika kolonizačními vlnami a v důsledku toho mnohojazyčným společenstvím. Potřeba opětovného nalézání místní identity vychází v posledních letech velmi silně zejména z řad třetí generace poválečných dosídlenců, která již považuje Krkonoše za svůj domov. Překážkou je zpravidla neznalost němčiny a roztříštěnost informačních zdrojů (tzv. corcontic), které jsou místně, jazykově, typově a institucionálně izolované, často umístěné v soukromých sbírkách v ČR nebo v zahraničí. Některé prameny jsou navíc různým způsobem ohrožené. Jedná se zejména o osobní svědectví pamětníků, soukromé archivy a sbírky, které se navíc z velké části nacházejí v osobním a spolkovém vlastnictví v Německu. Tyto prameny (s ohledem na míru jejich ohrožení) primárně heuristicky podchycujeme. Další skupinu pramenů, která si vyžaduje zvláštní pozornost, tvoří odborné časopisy vydávané regionálními paměťovými institucemi v ČR a SRN, populárně-vědné časopisy vydávané různými zájmovými skupinami, ale také nevědecká periodika (typicky krajanské časopisy, obecní a zájmové věstníky, webové stránky regionálních nadšenců apod.) s často odborným obsahem, který je pro výzkum regionálních dějin neopominutelný. Tato periodika bývají často komplikovaně dostupná i ve své fyzické podobě (u nevědeckých se například často neodvádějí ani povinné výtisky), natož aby bylo možné virtuálně vyhledávat podrobnější informace o jejich dílčích částech (článek, kapitola, poznámka, editorial aj.) nebo podle autorů jednotlivých článků.

V rámci projektu Prameny Krkonoš definujeme region následovně soudními okresy k roku 1949: Trutnov, Maršov, Žacléř, Hostinné, Vrchlabí, Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou.

Předkládaný projekt přispívá z hlediska NAKI II k naplnění specifického cíle č. 1.1: Výzkum a jeho uplatnění – historické vědní obory a archeologie, a to zejména propojením tří tematických priorit: d) vytváření metod dokumentace a prezentace paměťové kultury národa; e) vytváření nástrojů pro podporu udržování a rozvoje historického a kulturního vědomí národní identity; f) výzkum historického vývoje a kultury menšin na historickém území a za hranicemi českého (československého) státu a jejich souvislostí v evropském kontextu.

S ohledem na tyto tři priority má projekt stanoveny tři základní roviny:

  1. Prostřednictvím veřejné specializované databáze (báze analytických metadat, hlavní výsledek typu R a vedlejší výstup S) projekt zpřístupňuje informační prameny o historii a kulturní paměti Krkonoš (tzv. corcontica) z období Československa (1918 – 1992), a to bez ohledu na jejich fyzické umístění a tím přispívá ke specifckému metodologickému nahlížení na regionální dějiny z hlediska informačních pramenů různého typu. Zachycuje také v daném čase aktuální stav výzkumu pomocí tematické prezentace sekundárních pramenů a jejich unikátního propojení s prameny primárními a vytváří tak systematickou základnu pro další výzkum. Propojuje bibliografckou databázi, kterou vytváří Historický ústav AV ČR, s tematickou databází Prameny Krkonoš. Prameny jsou zpřístupněny široké obci uživatelů, zejména badatelům (jejichž práce je komplikována obtížnou dostupností historické a kulturní paměti německy hovořících obyvatel Krkonoš a diskontinuitou vývoje většiny území Krkonoš), a to pomocí inovativního softwarového systému evidence, zpracování a prezentace (výsledek R) a veřejné specializované databáze (výsledek S), jejichž hlavní předností je propojení pramenů, jejich virtuální centralizace, analytický popis (včetně anotace akcentující regionální specifka) a uvedení odkazu na místo jejich fyzického uložení, případně jejich dostupnost v digitální podobě. Pomůckou badatelům je také specializovaná interaktivní odborná mapa (hlavní výstup Nmap3), která na několika úrovních zobrazhe umístění corcontic v Evropě, a to jak z hlediska jejich typologie, tak času vzniku a dílčích témat. Tato rovina projektu směřuje primárně k naplnění priority 1.1.d, tedy vytváření metod dokumentace a prezentace paměťové kultury národa, a to prostřednictvím výstupů S a R, sekundárně pak k naplnění priority 1.1.e, tedy vytváření nástrojů pro podporu udržování a rozvoje historického a kulturního vědomí národní identity, a to prostřednictvím výstupů R a Nmap3.
  2. Další úrovní projektu je analýza, popularizace a odborná prezentace výsledné databáze a možností jejího využití. Jedním z hlavních výstupů projektu tedy je také výstava “Opevněná krajina: lidé ve východních Krkonoších 1938” (hlavní výstup Ekrit), včetně kritického katalogu. Výstava je koncipována jako putovní, takže ji je možné i po skončení projektu nabídnout dalším institucím veřejné správy, paměťovým a regionálním institucím. Výstava prezentuje rozsáhlou šíři corcontic (informačních zdrojů) k dějinám Krkonoš, jejich typologii, stav a uložení a možnosti jejich využití ve výzkumné, pedagogické i popularizační či vlastivědné činnosti. Vystavována nejsou samotná corcontica (informační zdroje), ale jejich digitální kopie. Tato rovina projektu směřuje primárně k naplnění priority 1.1.e, tedy vytváření nástrojů pro podporu udržování a rozvoje historického a kulturního vědomí národní identity, a to prostřednictvím výstupu Ekrit.
  3. Poslední rovinou projektu je zachycení proměn Krkonoš ve 20. století. Jak již bylo zmíněno, Krkonoše jsou specifickým regionem s velmi turbulentním vývojem demografickým a sociálním (exil části českého obyvatelstva v době druhé světové války, následné nucené vysídlení německého obyvatelstva, osídlovací a dosídlovací akce), hospodářským (souvisejícím zejména se zásadními změnami ekonomiky celé země), ale i politickým či správním. Projekt představuje široké odborné i laické veřejnosti tyto proměny, a to primárně prostřednictvím dvou specializovaných interaktivních odborných map zachycujících změny demografické, správní a národnostní (hlavní výstup Nmap1), jakož i hospodářské a dopravně-infrastrukturní (hlavní výstup Nmap2). Tato rovina projektu směřuje primárně k naplnění tematické priority 1.1.f, tedy výzkum historického vývoje a kultury menšin na historickém území a za hranicemi českého (československého) státu a jejich souvislostí v evropském kontextu, a to prostřednictvím výstupů Nmap1 a Nmap2.

Z hlediska vedlejších výstupů jsou všechny tři výše zmíněné roviny projektu propojeny zejména s výsledkem S (veřejná specializovaná databáze), a také s vedlejšími výstupy M (uspořádání mezioborové vědecké konference, což směřuje k naplnění priorit 1.1.e, tj. vytváření nástrojů pro podporu udržování a rozvoje historického a kulturního vědomí národní identity; 1.1.f, tedy výzkum historického vývoje a kultury menšin na historickém území a za hranicemi českého (československého) státu a jejich souvislostí v evropském kontextu a 1.1.d, tj. vytváření metod dokumentace a prezentace paměťové kultury národa) a B (kolektivní monografe o Krkonoších ve 20. století, která směřuje k naplnění priority 1.1.f, tedy výzkum historického vývoje a kultury menšin na historickém území a za hranicemi českého (československého) státu a jejich souvislostí v evropském kontextu).

Projekt zásadní způsobem přispívá k poznání dějin Krkonoš v období Československa a otevírá nové cesty bádání zpřístupněním informací o řadě dosud zcela roztříštěných, a tedy často prakticky téměř nedohledatelných pramenů.