Hned na začátku realizace projektu Pramenů Krkonoš vyvstala potřeba definovat území Krkonoš. Hledisek, jak sledovaný svébytný region uchopit, je více. Dojít ke shodě napříč vědními disciplínami, např. z hlediska horotvorby, ochrany přírody, či lidského působení je prakticky nemožné. Pravděpodobně každý, kdo se o nějakou pevnou hranici pokusí, narazí na kritiku zastánců ostatních úhlů pohledu.

Náš historický tým, složený mimo jiné i z odborníků z regionu, si za klíčové hledisko určil správu a samosprávu. Netvrdíme, že je to jediná správné uchopení. Nicméně vzhledem k cílům, které mají Prameny Krkonoš ambici naplnit, se jedná o hledisko relevantní. Hlavním cílem projektu je jednoduše řečeno vytvořit databázi zejména písemných pramenů k dějinám Krkonoš 20. století, resp. období Československa. Pramenů mapující činnost člověka v nejvyšších českých horách a jejich bezprostředním podhůří.

Proto jsme si region definovali čárou bezprostředně související se správou území, tedy hranici bývalých soudních okresů. Tato hranice v podstatě vzala za své v roce 1949 v souvislosti s velkými poválečnými politickými změnami. Nejedná se tedy o hranici vycházející ze současného správního rozdělení. Proč? Přišlo nám rozumné neuchopovat dějiny Krkonoš 20. století striktně prizmatem současnosti, ale ani hluboké minulosti. Hledali jsme kompromis a to nejen z hlediska času, ale i svou podstatou.

Soudní okresy vznikly v době rodící se občanské společnosti v polovině 19. století, organicky navazovaly na patrimoniální správu a tvořily tak v mezích možností svébytný region s historickými kořeny a zároveň územně správní skladebnou jednotku. Jednotka, ač by nás mohl mást její název, nebyla pouze nejnižší instancí soudního systému, ale měla svůj politicko-společenský význam vycházející z územně-správního charakteru soudního okresu. Jeden příklad za všechny: V období první Československé republiky byl státním jazykem tzv. českoslovanský jazyk. Nicméně za určitých podmínek bylo s většinou úřadů na určitém území možné komunikovat i jazykem československých občanů jiných národností, tedy například německy. Tímto územím, kde to v případě státem definovaného procenta jinojazyčných obyvatel bylo možné, byl právě soudní okres.

Soudní okresy, jeden či více, tvořily vyšší samosprávně-územní celek s prostým názvem okres. A ano, zde se to už začíná komplikovat. Okres z let 1918–1960 není okres po roce 1960, nehledě na to, že dnes defacto okresy tvoří jen územně-technickou, nikoliv samosprávnou, jednotku. Soudní okresy byly zrušeny v roce 1949. Tzv. malé okresy vzaly za své při správní reformě v roce 1960. Velké okresy, platné dodnes, jsou většinou odborníků napříč disciplínami považované za nešťastné a historický kontext nerespektující území. Tolik k pohledu od minulosti do současnosti.

Nyní se na celou věc podíváme z druhé strany. Dnes okresy z hlediska správy a samosprávy neexistují. Ale nejsou tu jen obce, jako nejnižší jednotka samosprávy, a obrovské, územně problematicky zkonstruované, kraje. Mezičlánkem mezi státní správou a obecní samosprávou jsou obce s rozšířenou působností (ORP) a obce s pověřeným obecním úřadem (OPOU). Tyto dvě instituce se celorepublikově v 85 % svým způsobem vracejí k původním soudním okresům (OPOU) a tzv. malým okresům (ORP), tj. územně se se svými prababičkami a pradědečky z velké části překrývají.

I tzv. malý okres by pro definování Krkonoš byl moc velký jak územně, tak správně, zejména na východě území. Proto jsme jako základní skladební a stavební kámen definice Krkonoš z hlediska území zvolili okresy soudní, byť s nimi zacházíme trochu jinak, než jako s jednotkami tvořícími vyšší územní celky. Vycházíme z jejich historické organické struktury a skládáme z nich Krkonoše. Nejedná se dogma, které bychom chtěli prosadit jako jediné možné, jedná se o relevantní úhel pohledu a výchozí rámec realizace projektu Prameny Krkonoš. Vypůjčili jsme si osm soudních okresů ze třech tzv. malých okresů, rámcově definujících tři svébytné a v lecčems historicky rozdílné části Krkonoš:

Pro východní část území jsme vyšli z tzv. malého okresu Trutnov (dnes z velké části navazuje ORP Trutnov) a do Krkonoš jsme z něj zařadili soudní okres Maršov (dnes de facto územně totožné s OPOU Svoboda nad Úpou), soudní okres Žacléř (dnes de facto územně totožné s OPOU Žacléř) a soudní okres Trutnov (dnes z velké části navazuje OPOU Trutnov).

Pro střední Krkonoše vycházíme z celého tzv. malého okresu Vrchlabí (ORP Vrchlabí), tj. soudního okresu Vrchlabí (OPOU Vrchlabí) a Hostinné (OPOU Hostinné).

Západní Krkonoše nám definuje původní malý okres Jilemnice (ORP Jilemnice, ORP Semily), tj. soudní okresy Jilemnice (OPOU Jilemnice), Rokytnice nad Jizerou (OPOU Rokytnice nad Jizerou) a Vysoké nad Jizerou (OPOU Semily).