Výstava „Opevněná krajina – lidé ve východních Krkonoších 1938″
Titul výstavy

Opevněná krajina – výstava

Výstavní příběh opevněné krajiny se odehrává v obcích na úbočích Rýchorské rozsochy v nejvýchodnější části Krkonoš. Ve 30. letech 20. století, v době napjaté mezinárodně politické situace, se jednalo o vojensko-strategicky klíčový region, přes který procházely sjízdné komunikace ze Slezska do českého vnitrozemí. První objekty československého opevnění tu vznikly v roce 1936. V letech 1937 a 1938 byly budovány linie lehkého opevnění nového typu (známé jako „řopíky“) na Rýchorách, v Dolní Lysečinách a na Babí. Tady, při historické zemské bráně, stály i objekty těžkého opevnění, jediné v Krkonoších dokončené.

Zdejší obce byly, až na město Žacléř, dominantně německojazyčné. Turismus, jinak pro Krkonoše typický, se jim spíše vyhýbal. Lidé v této oblasti, stejně jako v celém německy mluvícím pohraničí, reflektovali politické události, vznikající opevnění a na něj navázanou infrastrukturu. Jak tedy ovlivnila každodenní život obyvatel horských zemědělských vsí vlastní výstavba opevnění? Jak vnímalo místní obyvatelstvo bezpečnostní složky, které se v pohraničních oblastech soustřeďovaly, prováděly kontroly, v zastoupení státu vykupovaly a vyvlastňovaly pozemky pro stavbu opevnění? Jaký charakter měla interakce mezi místními a stavebními dělníky, kterými byli v drtivé většině Češi? A jak se v regionu projevilo prohlubující se nacionalistické nahlížení na budoucnost Československa? Nejen na tyto otázky se snaží výstava odpovědět a předložit mozaiku dění v tomto regionu na konci 30. let 20. století.

Výstavou se prolínají tři tematické linky – příběhová, pramenná a prezentační. První je příběhem tří kamarádů – historičky, archeoložky a etnologa, kteří návštěvníka, každý dle metod své profese, provázejí procesem historického bádání. Ten je zavede do terénu, paměťových institucí všeho druhu, k pamětníkům, soukromým sběratelům i do virtuálního světa internetových databází. Druhá linka ukazuje nejrůznější typy historických pramenů – od písemných primárních a sekundárních (uložených v Čechách i Německu), přes hmotné (nacházející se v terénu) až po ego dokumenty (různými způsoby zachycené vzpomínky dobových aktérů). Třetí linka je demonstrována prostřednictvím moderní grafické prezentace, která propojuje obě předchozí linky.

Výstavu připravil Historický ústav Akademie věd České Republiky, v.v.i. ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Jejími autory jsou Olga Hájková, Tamara Nováková a Libor Dušek.

V roce 2021 byla výstava, umístěná na panelech a doplněná informacemi v tabletech, prezentována v Krkonošském centru environmentálního vzdělávání KRTEK Správy KRNAP ve Vrchlabí a v budově Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí v Praze.

V únoru 2022 bude k vidění v prostorách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Virtuální verzi výstavy si lze prohlédnout online zde.

K výstavě byl rovněž zpracován kritický katalog, který si můžete online prohlédnout zde, nebo si zde stáhnout jeho pdf verzi (s možností fulltextového vyhledávání).