Po druhé světové válce byla z krkonošského regionu nuceně vysídlena většina německy hovořících obyvatel. Jejich situace ve zničeném a zbídačeném poválečném Německu byla komplikovaná, trpěli materiální nouzí a místním obyvatelstvem byli odmítáni. Poměrně brzy po svém příchodu proto začali vysídlenci i přes platný zákaz sdružování zakládat první organizace a spolky zaměřené na pomocné a charitativní aktivity. S postupným rušením tohoto omezení vznikaly již legálně v hojném počtu další krajanské spolky a sdružení, jejichž hlavním cílem bylo zachovat kulturní dědictví vysídlenců a pěstovat vzpomínku na ztracený domov.
Ani vysídlení Němci z Krkonoš v tomto ohledu nezůstali pozadu. Již čtyři roky po válce založili ve Würzburgu krajanský spolek Riesengebirgler Heimatkreis Trautenau, určený pro bývalé obyvatele zemského okresu Trutnov, v roce 1957 v Marktoberdorfu vznikl krajanský spolek německých vysídlenců z Vrchlabska – Heimatkreis Hohenelbe Riesengebirge. Obě bavorská města převzala nad vysídlenci z těchto regionů tzv. patronát (Würzburg 1956, Marktoberdorf 1957). Účelem tohoto „opatrovnictví“ bylo usnadnit vysídlencům integraci, zároveň měla být jeho prostřednictvím zajištěna péče o kulturní hodnoty, které s sebou přinášeli.
Vytváření kolektivní identity a kulturní paměti vysídlenců se odehrávalo skrze organizování krajanských srazů, budování pomníků a památníků nebo pojmenovávání ulic po významných sudetoněmeckých osobnostech a místech, ze kterých vysídlenci pocházeli. Kulturní paměť se institucionalizovala prostřednictvím muzeí a jizeb, které byly zpravidla napojeny na krajanské spolky. Krkonošská jizba (Riesengebirgsstube) tak byla zřízena při trutnovském krajanském spolku, krkonošské muzeum (Riesengebirgsmuseum) při vrchlabském krajanském spolku, zvlášť vznikla krkonošská jizba pro Hostinné (Arnauer Riesengebirgsstube) jako součást městského muzea v hesenském Bensheimu. Tato muzejní zařízení vytvářela sbírky zachycující historii, působení a každodennost německého obyvatelstva v Krkonoších před rokem 1945. Sbírkové předměty tvoří zejména různé dobové písemnosti, dokumenty a hmotné předměty dokumentují tradiční řemesla, budní hospodářství, lidovou architekturu, obyčeje, oděv či uměleckou tvorbu. Zároveň schraňují noviny, časopisy a memoárovou a vlastivědnou literaturu publikovanou vysídlenci až v Německu, jež tvoří významný pramen k poznání kulturní paměti Němců z Krkonoš.