Výstava “Krkonoše v roce 1938”

Výstava představí široké veřejnosti netradiční formou různé typy corcontic, tedy pramenů týkajících se Krkonoš. Jejím hlavním tématem bude rok 1938 v Krkonoších a s ním spojená stavba československého opevnění, mobilizace čs. armády, mnichovské události a následné obsazení Sudet německou armádou.

Příběh tří kamarádů – badatelů (historičky, archeoložky a etnologa) provede návštěvníky procesem odhalování minulosti od prvotní “záhady” až po její vyřešení sepsané do odborného či populárního článku. Takřka detektivní pátrání je zavede do terénu, paměťových institucí všeho druhu v Čechách i v Německu, na kávu k pamětníkům, soukromým sběratelům či odborníkům i do virtuálního světa internetových databází. Výslednice jejich příběhu se tak poskládá z výpovědi knih a časopisů, archivních materiálů (kronik, úředních dokumentů), historických fotografií, filmů, vzpomínek, map a plánů, diplomových prací apod.

Návštěvníkům bude také poskytnut obecný návod, jakými cestami se při pátrání za otázkami minulosti vydat. Zásadními zastaveními na této cestě bezpochyby budou další na výstavě prezentované výstupy projektu – databáze Pramenů Krkonoš nebo mapa sídelně-historického vývoje regionu.

Dalším trvalým výstupem výstavy bude kritický katalog obsahující corcontica vystavovaná i corcontica další, zejména ta atypická a skrytá.

Výstava se uskuteční od 6. 8. 2021 – 19. 9. 2021 v Krkonošském centrum environmentálního vzdělávání (KRTEK) Správy KRNAP ve Vrchlabí a poté od 27. 9. 2021 – 24. 10. 2021 na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí v Praze. Plánuje se i její virtuální podoba, která bude trvale umístěna na webu projektu.

Václav Šrajer z Dolní Kalné, pamětník událostí roku 1938 (foto Libor Dušek)

1. Rozhovorem jedné s badatelek s jejím strýčkem Václavem Šrajerem z Dolní Kalné, pamětníkem událostí roku 1938, celý „výstavní“ příběh začne (foto Libor Dušek)

Václav Šrajer s kamarádem na tanku, který po válce zůstal v Klášterské Lhotě, léto 1945

2. Václav Šrajer s kamarádem na tanku, který po válce zůstal v Klášterské Lhotě, léto 1945 (foto archiv autora)

3. Leitmotivem výstavy jsou „bunkry“ – všem známí němí svědci událostí roku 1938. (Na snímku bunkr československého opevnění na Zlatém návrší, foto A. Schiffner, kol. r. 1940, sbírka Krkonošského muzea ve Vrchlabí.)

4. Jednou z výrazných událostí, které tvoří příběh lidí a krajiny Krkonoš v roce 1938, je vypálení Luční boudy v noci z 1. na 2. října (foto z knihy H. Fuchse: Die Geschichte der Wiesenbaude im Riesengebirge bis zur Vertreibung im Mai 1945, Marktoberdorf, 1989).

Máma jednou ráno sbalila do batohu chleba, vejce a marmeládu a řekla mi: „Vezmeš bratříčka – bylo mu právě devět let – a půjdeš s ním přes hranici do Německa!“ Moje starší sestra byla ještě v českém vnitrozemí a nejmladšímu bratrovi byly teprve čtyři. Máma řekla: „Jen jděte, abyste aspoň vy přežili, protože my při útoku Němců všichni zemřeme!“ V takovém případě bychom se octli uprostřed mezi frontami, na jedné straně německý wehrmacht a na druhé česká armáda. Tak se se mnou máma rozloučila, vtiskla mi do ruky bratrovu ruku, ačkoliv mi bylo teprve dvanáct, a řekla mi: „Jděte po levé straně až k lesu, potom lesem pořád dál, tak se brzo dostanete do Kunzendorfu a tam se ptejte na starostu. Pokud byste potkali nějaké Čechy, nic vám neudělají.“ S jakými pocity jsem tehdy s bratrem, který se okamžitě hlasitě rozplakal, odcházela, si pamatuju dodnes. Ale netroufla jsem si říct, že nikam jít nechci, odmlouvat rodičům bylo vyloučené. Tak jsme šli ruku v ruce hlemýždím tempem cestou kolem polí nahoru k lesu. Když jsme došli až k lesu, ještě jednou jsme se ohlédli na naši drahou vesničku Suchý Důl a bratr se rozbrečel tak, že jsme si sedli, snědli jídlo a čekali, až se setmí. Potom jsme vyrazili, ale ne směrem ke Kunzendorfu, ale zpátky – a byli jsme moc šťastní, když jsme zase byli doma. I když jsem dostala hrozně vyhubováno, byla jsem ráda, že jsem do Německa nešla.

5. Vzpomínka Pauly Schramm, rozené Kneifel, původem ze Suchého Dolu 8 je jedním z nejemotivnějších momentů výstavy (překlad Jana Zoubková, německý originál uložen v Bayerische Hauptstaatsarchiv Mnichov).